– Vezmi knihu, kterou momentálně čteš
– Sdílej 2 věty z náhodně vybrané stránky
– Vyvaruj se spoilerů!
– Sdílej také název a autora knihy, aby si mohli ostatní TT účastníci tuto knihu přidat na své To Read Listy, pokud se jim podle ukázky zalíbí
– Teaser Tuesday začal pořádat blog Should Be Reading
Dnes poslední věty knihy Služebník s podtitulem Prostý příběh o leadeshipu. Hodně jsem si díky ní uvědomila. Není to o manažerech na vysokých postech. Do postavení leadera se může dostat skoro každý, stačí, když vychováváte dítě. A třeba zrovna při výchově platí, že pokud uplatňujeme častěji MOC než AUTORITU, tak to škodí vztahům a vůbec.
Jak se liší autorita a moc? Když máte autoritu, lidé udělají to, o co je žádáte, aniž byste museli použít svoji moc.
Všichni víme, jak moc vypadá, že ano? Svět je jí plný. “Udělej to, nebo tě vyhodím.” “Udělej to, nebo tě zničím.” “Udělej to, nebo tě zmlátím.” “Udělej to, nebo budeš mít dva týdny zaracha.” Prostě a jednoduše – “Udělej to, nebo uvidíš!” Pochopili jste tuto definici?
(James C. Hunter: Služebník. MůjÚspěch/Baroque Partners, Praha 2013, str. 30)
Já jsem pochopila. A protože jsem se právě nedávno přistihla při tom, že když mi dojde trpělivost, řeknu něco ve stylu “Jestli to neuděláš, tak se naseru (a pak uvidíš)”, rozhodla jsem se, že se musím stát lepším leaderem. Protože MOC používají jen ti, kdo selhávají jako AUTORITA…
Pokud máte pocit, že blábolím o něčem podivném, počkejte prosím na RECENZI, kterou už mám napůl napsanou a kterou co nejdřív zveřejním – v ní se to pokusím podat srozumitelněji. Nebo si rovnou přečtěte Služebníka…
A co jinak?
Dneska se mi pootevřely jedny dveře – kam, to si zatím nechám pro sebe, ale nebojte, příští týden vám napíšu víc. Minulý víkend jsem koordinovala organizaci absolventských vystoupení studentek a lektorek orientálního tance (tribal dance, tribal flow a perský tanec). Ještě před tím jsem byla na veeeelmi zajímavé konferenci Profesionálové v neziskovkách (UmSemUmTam) a před týdnem jsem se díky tomu začala angažovat v brněnské Industře. A tento víkend jsem se pustila do renovace podlahy na naší půdě. Pod deskama jsem objevila třípatrový, půl metru široký panelák pro vosy. Naštěstí bez nájemníků…
Takže jsem se téměř nedostala k psaní, což je mi trochu líto. Ale aspoň čtu – rozečetla jsem Nadaci od Asimova, už jsem asi v polovině. Jak už jsem napsala, chystám recenzi na Služebníka a potom na Nadaci a na Keltiku. Už tu mám druhý díl Merlinova kodexu a dalších asi 10 knih, které chci přečíst, a dalších 5, o kterých chci něco napsat. A na obzoru není skoro žádné volno. Ale co. Na obzoru je něco velkého a zajímavého…
Chci napsat komentář