Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích

Tato kniha z cyklu Duchovní prameny života, na které se podíleli nejvýznamnější čeští odborníci, by neměla chybět v základní výbavě každého, kdo se zabývá studiem starověkých náboženství. Přibližuje nám způsob myšlení archaického člověka, jeho mýty, jeho představy o posmrtném životě, postavení člověka v přírodě a společnosti atd.

Profesor Hruška v úvodu připomíná, že základní motivy mýtů různých národů jsou podobné: protiklad nebe a země, dobra a zla, sucha a deště; pocity strachu a úžasu, úvahy o mezních živoních situacích. Stanoví také pravidla, jak stará náboženství zkoumat.

Kniha je rozdělená na šest velkých kapitol podle geografické příbuznosti starých náboženství. Na začátku každé kapitoly nebo podkapitoly najdeme úvodní výklad o uvedeném náboženství a jeho literárních památkách a potom si můžeme přečíst krátké, komentované ukázky.

První velkou kapitolou jsou náboženství Předního východu, tedy egyptské (autorem je Prof. ThDr. Jan Heller), sumerské (Prof. PhDr. Blahoslav Hruška, DrSc.), asyrské a babylonské (PhDr. Jiří Prosecký, CSc.), chetitské (PhDr. Jana Součková, DrSc.) a syrské (J. Heller). Tato část obsahuje ukázky z egyptské Knihy mrtvých, mýtu o Enkim a Ninmach, mýtu o Ninurtovi, mýtu o Atrachasísovi, Enuma eliš, chetitský cyklus o Kumarbim, epos o Baalovi a Anat a další.

Kapitola o íránských náboženstvích (PhDr. Otakar Klíma, DrSc., doc. PhDr. Petr Vavroušek, CSc.) pojednává o učení Zarathuštry a Máního. Je tu hodně krátkých ukázek, hlavně z Avesty nebo z koptské knihy Kefalaia.

Další velká kapitola je o náboženství Indie. Obsahuje podkapitolu o védské době (PhDr. Jan Filipský, CSc.), bráhmanách (PhDr. Eliška Merhautová), upanišadách (J. Filipský), hinduismu (PhDr. Dušan Zbavitel, DrSc.), buddhismu (J. Filipský) a džinismu (E. Merhautová). Můžeme si přečíst ukázky z Rgvédu (Chvalozpěv počátků, Žár, Zlatý zárodek, Purušasúkta), Šatapathabráhmanu, Brhadáranjaky, Íšópanišadu, Manuova zákoníku, Bhagávatapurány, Šivapurány, Márkandéjapurány, Rozpravy o roztočení kola zákona, Mahávaggy, Dhammapady a Áčárangy. Následuje krátká kapitola o Tibetu (Prof. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc.), kde si v ukázce z knihy Zrcadlo osvětlující genealogii králů můžeme přečíst, že lidé vznikli z opice, což nemá obdobu v žádném jiném svatém textu.

Kapitola o náboženství Dálného východu (PhDr. Věra a Zdeněk Hrdličkovi, PhDr. Zlata Černá) představuje nejstarší čínské a japonské představy o vzniku světa. Jsou zde ukázky z Knihy proměn, Konfuciových Rozprav, Knihy o tao a ctnosti a z japonských kronik Nihongi.

Poslední kapitola se věnuje náboženství Severní a Střední Ameriky (PhDr. Kateřina Klápšťová). Obsahuje ukázky mýtů kmene Tlingitů, Seneků, Kríů, Lakotů, dále aztécký mýtus o pěti sluncích a ukázku z Popol Vuh.

Tuto knihu doporučuju všem, koho zajímají archaická náboženství. Je psaná hodně srozumitelně, ale poučí se z ní i člověk, který už o tématu četl jinde. Protože přečíst si autentický text s vysvětlivkami od našich předních odborníků nám svět starověkých náboženských mýtů přiblíží nejlépe.

Mýtus „Enúma eliš” byl recitován každoročně, zcela jistě od 8. století př. Kr., čtvrtý den novoročních slavností v Mardukově chrámu Esagila (sum. „dům, jehož vrcholek je vysoko”) v Babylónu. V příslušném rituálu stojí psáno: „Čtvrtého dne prvního měsíce (Nisannu)… po večerní oběti velekněz chrámu Ekua Bélovi přednese ,Enúma eliš’ od začátku až do konce. Dokud ,Enúma eliš’ Bélovi bude přednášet, líc Anovy koruny a Enliláv oltář bude zahalen.” (Bél, akk. „pán”- tímto jménem je míněn Marduk.)
Následující překlad byl pořízen na základě textového vydání W. G. Lam-berta a Simona B. Parkera „Enuma eliš. The Babylonian Epic of Creation. The Cuneiform Text”, Oxford 1966, tabulka I, řádek 1-46; IV, 93-104, 135-146; V, 1-22, 45-66; VI, 3-8, 11-34.

Když nahoře nebesa nebyla pojmenována,
dole země jménem nebyla zvána,
tu prastarý Apsú, jejich zploditel,
a životodárná Tiámat, rodička veškerenstva,
své vody smísili dohromady.
Nevynořily se pastviny, rákosové houští nebylo vidět.
Když žádný bůh se ještě neobjevil,
jménem nebyl nazván, osud žádnému nebyl určen,
tu z jejich lůna bohové byli stvořeni.

Kolektiv: Duchovní prameny života: Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. Vyšehrad, Praha 1997