Teaser Tuesday 24: Stallo

Původní Teaser Tuesday pořádá blog Should Be Reading. Já si ho trošku upravila po svém: chci s vámi sdílet krátkou ukázku z knihy, kterou mám momentálně rozečtenou, a říct vám svoje dojmy z knihy. A budu jen ráda, když mi na oplátku napíšete, co zajímavého čtete vy.

Stallo je kniha, která se vám vryje pod kůži, i když to vůbec nečekáte. Teda – vy si myslíte, že čekáte. Že všechno víte. Že víte, že tam venku jsou skutečně trollové a že unášejí děti. Víte to už od první stránky. V první kapitole se zatajeným dechem sledujete, jak to vypadá, když ty děti skutečně unášejí. A pak jste najednou v obyčejném Švédsku mezi obyčejnými, současnými Švédy a na přeskáčku mezi lidmi, kteří ty skutečné trolly chovají doma.

Najednou to vypadá, že nemáte proč číst dál, když to vlastně všechno víte a nemáte se čeho lekat. A přesto si vás autor vodí jako loutky, přesto chápete, že vlastně nic nevíte, a minimálně celou druhou polovinu knihy jste napnutí jako struny a odhalujete záhady a tajemství a seznamujete se s trolly (i když jste si mysleli, že od prvních kapitol víte, co jsou zač) a bojíte se o … některé postavy.

Dneska jsem dočetla na stranu 519, takže mi zbývá necelých 20 stránek do konce, a jsem pořád ještě napnutá, i když jedna věc se právě teď rozuzlila. Ráda bych se s vámi podělila o větičku na konci stránky, která mě přikovala k židli, ale byl by to tak ultimativní spoiler, že musím mlčet. Však si to přečtěte sami.

Abych tu jen nežvanila nebo nenapsala předčasně recenzi, přidám krátkou ukázku (jednu z těch děsivějších) a půjdu raději spát…

Zajíci se rozmístili před chatou a upírali na něj lesklé kulaté oči. Veškerý odpor z něj vyprchal a vystřídala ho ochromující nevolnost. Málem upadl. Zpola omráčený ustupoval ke dveřím. Pak v šeru poraženého smrku uviděl další dvě siluety.

S obličejem.

Stefan Spjut: Stallo. HOST, Brno 2013, str. 477

Brzy přidám celou recenzi. Těšte se.