Nobelovu cenu za literaturu od roku 1901 uděluje Švédská akademie „za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru“. Jde o nejprestižnější ocenění pro spisovatele a básníky z celého světa, i když – přiznejme si, v oceňování hraje jistou roli i politika.
Chtěla bych pro sebe i pro vás sepsat malé info o jednotlivých laureátech ceny a jejich knihách. Pokračuju opět pouze dvojicí, laureáty Nobelovy ceny z let 1955 a 1956. Za co byli ocenění? Najdeme mezi nimi něco, co by lákalo k přečtení i dnes? A co si od nich přečíst?
1955: Halldor Laxness
Všestranný islandský spisovatel, vlastním jménem Halldór Gudjónsson (1902-1998). Jako mladý konvertoval ke katolicizmu, dokonce vstoupil do benediktinského kláštera. Na konci 20. let se v USA obrátil k marxismu a až do konce 50. let byl jedním z nejvýraznějších levicových intelektuálů a kritiků systému.
Psal satirické, realistické historické a společenské romány (Salka Valka, Světlo světa, Svobodný lid) a divadelní hry. V knize Atomová stanice (1948) si neodpustil kritiku USA. Z obdivu k SSSR vystřízlivěl v roce 1956, po vojenském zásahu proti revoluci v Maďarsku.
Poté od politických témat přešel k experimentálním, magickým románům (Křesťanství pod ledovcem) a ekologickým tématům (Hernaðurinn gegn landinu/ The War Against the Land). Mimo Nobelovy ceny je držitelem i prestižní Sonning Prize (1969).
U nás mu vyšlo dost knih, hlavně ty levicové. Mě osobně zaujala kniha Gerpla o dvou bratrech z doby Vikingů, Křesťanství pod ledovcem o návratu k pohanským rituálům a taky eko-eseje. Nechtěl by mi je někdo přeložit?
P. S. Halldorova dcera Guðný Halldórsdóttir se stala režisérkou a některé jeho knihy zfilmovala. Hlavně Under the Glacier (1989) v jejím podání vypadá dobře. Zkusím najít české titulky.
1956: Juan Ramón Jiménez
Španělský/andaluský básník (1881-1958). Jeho život poznamenaly deprese po smrti otce a španělská občanská válka, kvůli které emigroval do Portorika.
V básních ze začátku století popisoval nezávazný sex, od roku 1914 měly verše naopak spirituální náboj a oslavovaly rodnou Andaluzii (např. Platero y yo/Stříbrák a já).
Byl populární mezi mladou generací a ovlivnil i další básníky. Mně připomíná mého oblíbeného Garcíu Lorcu, který psal svoje andaluské básně skoro ve stejné době. Jestli je i stejně dobrý, se pokusím zjistit.
To Read List
Halldor Laxness: Gerpla, 1962
Halldor Laxness: Křesťanství pod ledovcem, 2011
Under the Glacier (film podle knihy Halldora Lexnesse, 1989)
Juan Ramón Jiménez: Stříbrák a já, 1967
Chci napsat komentář