Je jaro a tak místo sezení u počítače chodím pomáhat na hliněné stavby a courám po přírodě. Od příjemnějších činností mě zdržuje byrokracie, ale já se nedám. Ryju a sázím, vařím pampeliškové víno a po večerech naslouchám povídkám o mýtických tvorech, o kterých bude vyprávět nová kniha Ondřeje Netíka.
Čtyřiadvacátý díl rubriky, inspirované knihou Ukaž co děláš od Austina Kleona. Dřív každý týden, teď už jen jednou za měsíc píšu o tom, na čem jsem posledních 30 dnů pracovala, co se mi podařilo a co ne, a jaké mám plány na další období.
Co jsem dělala v dubnu?
1) korektury/editace: korektury pro Deník Rovnost jako vždy. Potom jsem měla v plánu novou knihu Ondřeje Netíka, ale místo toho jsem s Ondrou pracovala na jeho novém (slaměno-hliněném) domě…
2) co jsem četla: konečně jsem dočetla Poutníka u Tinker Creeku i Kejklíře z Lublinu. Poutník mě zaujal a něco ve mně zanechal, Kejklíř mě svým moralizováním a absurdním koncem znechutil.
Výjimečný zážitek bylo soukromé autorské čtení/vyprávění Ondřeje Netíka, který mi (večer po práci na jeho domě) postupně přečetl tři povídky ze své úplně nejnovější knihy, kterou chystá.
Mimo toho jsem si pročetla knihu o palivovém dřevu (fakt!), která mě naprosto uchvátila a chystám na ni recenzi.
Filmy: zkusila jsem první díly nové řady Her o trůny, ale zaprvé můj počítač to nezvládal a zadruhé mě to nějak začíná nudit – tím víc, čím víc se snaží zavděčit a pobavit. A taky je to čím dál víc předvídatelné (toho Johna Sněha fakt nikdo nečekal, že). Tak jsem přepla úplně na jinou notu a podívala se na Muže v naději. Ale i když to bylo dobré, tak po… jistém zvratu jsem to stejně vzdala. Takže zase ani jeden celý film.
3) psaní: k psaní jsem se taky moc nedostala, mimo článku o předení vlny jsem jen zapisovala aktuální věci (Tři dny na domečku a Boj s větrnými RWE mlýny).
4) domeček: stále pokračují patálie s přepisy energií, uklízení a menší udržovací práce (třeba odrezování). Taky jsem zryla velkou část zahrádky (kopřivy šly fakt těžce), už nám tam něco i roste (hrášek, meduňka, cibule, kedlubny atd.).
Radost jsem si udělala založením pampeliškového vína a ještě před koncem měsíce jsem vytrhala vyhnilou podlahu v prvním pokoji, čímž jsem zahájila stavební práce.
5) byrokracie: mimo dohadování s RWE jsem zašla na VZP, na sociálku (tam 2x, chtěli ještě potvrzení o tom, že jim každý měsíc platím, jelikož to mají prý v jiném počítači a nevidí to) a na Městský úřad v Koryčanech, kde jsem se zapsala jako nový občan.
6) fyzická aktivita: v dubnu jsem začala konečně trochu víc chodit. Většinou to byly výlety v okolí domečku a 2x na Stříbrnické paseky, celkem přes 40 km, plus práce s hrubýma hliněnýma omítkama a rytí na zahrádce, to už je pěkná porce pohybu. Spokojenost.
7) učení: angličtina přes Duolingo (úroveň 12, předpřítomný čas), srbština přes Memrise (Basic Serbian 1, prvních 35 slov) a nově google kurz online marketingu (zatím 7 lekcí, 2 odznaky).
8) můj článek o historii zpracování cukru v českých zemích vyšel v časopise Zemědělská škola č. 8/78, strana 21-23 (můžete si přečíst online).
Na co se chystám v květnu:
1) korektury/editace: korektury pro Deník Rovnost jako vždy a druhé kolo editace knihy Ondřeje Netíka, pokud na to bude čas.
2) co budu číst: chci už konečně něco akčního, napínavého (a možná fantastického)! King? Dickey? McCarthy? Červenák? Uvidíme.
3) psaní: ukončit seriál o nobelistech (prozatím rokem 1980), napsat recenzi na knihu o dřevu, článek o tom jak dobře koupit levný domek a článek o chmelu. Mimo toho chci sepsat seznam všech věcí, které potřebuju někomu darovat a na druhou stranu které potřebuju sehnat.
4) domeček: dotáhnout (už konečně) přepis energií, sehnat a složit dřevo, opravit střechu, vyházet část nepořádku (už mám zaplaceno za odvoz odpadu), vybrat hlínu pod rozebranou podlahou a začít zateplovat/ šetřit energie (dát úsporné žárovky a vyměnit nejhorší dveře za trochu lepší).
5) byrokracie: už zbývá jen vyzvednout si novou občanku a přepsat úplně všude starou adresu na novou…
6) projít, uspořádat a zazálohovat všechny moje fotky (už jsem si otevřela účet na Flikru)
7) buď koupit, nebo si vyrobit síto (takové to čtveraté, stavební). Popravdě – nákup v Obi by byl jen asi o stovku dražší (a to ještě kdo ví jestli), ale láká mě si to zkusit vlastníma silama 🙂
8) výlety: opět někam do přírody a pak do Prahy na křest knihy Vlastní cestou
Chci napsat komentář