Květen byl náročný, tak moc, že jsem musela začít přehodnocovat, co je důležité a hlavně co zvládnu. Už vím co nechci. Teď se toho snažím postupně zbavit (nejdřív samozřejmě strachu z toho, že s tím přijdu o svých pár jistot). Ale taky byl krásný a tak nějak… přirozený. Směřuju dobře, jen to udržet.
Jaký byl květen?
Uhoněný. Uf. Na konci (nebo spíš na začátku června) jsem si hrábla na dno… Ale už jsem OK, aspoň mě to konečně nakoplo něco změnit. Zbývá jen přiznat, co všechno jsem zvládla.
1) korektury/editace: korektury pro Deník Rovnost (půlúvazek, jako vždy). Na začátku června ještě korektura diplomové práce budoucího právníka z PF UK.
2) co jsem četla: konečně jsem se rozečetla, asi je to tím, že jsem víc na cestách. Bratři Ramazovi od Egona Bondyho, půlka Cesty vášně od Deidy, Pole a palisáda od Miloše Urbana a teď ještě Vysvobození od Jamese Dickeyho. Super zážitek, čistý thriller čtený jedním dechem.
3) psaní: recenze na knihu o palivovém dřevu a report ze křtu knihy Vlastní cestou, nic jiného jsem nestihla, což mě docela mrzí, plány jsem měla (a mám) veliké.
4) domeček: byla jsem tam každý týden aspoň jeden den, někdy i pět, někdy jen hodinu a hoňka jak blázen. Skládali jsme dřevo, přebírali a uklízeli další nepořádek, ryli další kousky zahrady, seli, sázeli, zalívali a sklízeli – špenát, kedlubny, bílé ředkve, bylinky…
5) byrokracie: občanka, katastr (kvůli smlouvě na vodu, to nepochopíte), pojištění domečku
6) byla jsem v Praze na křtu knihy Vlastní cestou. Potkala tam skvělé lidi i staré přátele a prošla si hřbitov na Vyšehradě (Slavín).
7) hlína: pokračujeme v hrubých omítkách u Ondřeje Netíka ve Stříbrnicích (nechcete se přidat? práce je dost), tam jsem byla asi 2 víkendy, jednou jsem zajela i do Horní Lhoty, abych viděla pokroky. Pěkně jim to všem roste…
8) měřila, hledala a sháněla jsem spoustu věcí, kterým jsem ještě před měsícem vůbec nerozuměla (a některým nerozumím doteď). Nakonec mám jen cidlinu a zatím ani nevím, jak ji nabrousit. Jo a nové botky, konečně.
9) prcek během jednoho měsíce zrušil mobil, tablet a ztratil šalinkartu, takže jsme řešili i takovéto radosti.
10) fotky: podařilo se mi (skoro) projít staré fotky, roztřídit neroztříděné a část (asi 5000 kousků) zazálohovat na Flikr. Chci v tom pokračovat, dřív, než počítač definitivně zkolabuje.
11) výlety: párkrát jsem se i prošla, většinou tak 5 až 7 km, jednou v okolí Koryčan, jednou jsme byli na Malé Ostré a na Kalíšku a jednou na Haluzickém hradišti. A nakonec ještě poblíž Bystrce pro kvetoucí bez, ze kterého L. uvařila báječný sirup (a taky máme smrkový med, to jen tak navíc).
12) návštěvnost Tichého koutku, navzdory tomu, jak málo píšu, opět lámala rekordy: 2041 UN/ 3798 návštěv, což je průměrně 122 lidí denně. Obrovské díky, já se zlepším!
Jaký bych chtěla červen?
Hlavně chci trochu zklidnit. Míň se honit, ale zároveň dělat to, co je důležité, protože mám poslední dobou pocit, že jsem se tím trochu míjela. Užívat si dobré práce, nádherné přírody a dobrých lidí. Rozhodovat se beze strachu. Tak.
1) korektury/editace: korektury pro Deník Rovnost, asi i další. A editace Ondřejovy knihy.
2) knihy: dočíst Sined (třetí díl Sanatoria podvržených) a jinak podle toho, co seženu.
3) psaní: článek o chmelu, recenzi Dickeyho Vysvobození a další díl nobelistů, kterým bych na čas chtěla seriál ukončit. Taky chci napsat pár článků o výletech do přírody a outdoorovém vybavení.
4) domeček: připomíná mi kupu kamení, pořád hledám ten volný nahoře, který můžu zvednout, ale pak zjistím, že na něm leží ještě další 2… Chci začít od podlahy a místo toho budu ještě chvíli přerývat zahradu, abych tu podlahu (teda tu hlínu) měla kam vynosit. Priorita je umyvadlo/dřez a oprava střechy na domě i na kůlně (neboli 2x voda – teče kam nemá!), ale možná, že místo toho budu sekat trávu na poli… Tahle fáze je trochu naprd, ale stejně jsem ráda, že ten domeček mám. Moc.
5) fotky: dokončit zálohu na Flikr
6) bylinkový výlet ve svatojánský podvečer (a podle zájmu možná i den před a po). Kdo půjde se mnou?
výhled z Malé Ostré směrem k domečku
Chci napsat komentář