Mezopotámie: periodizace

Chtěla bych vám vyprávět o tom, jak a kde vznikla psaná literatura. Ano, bylo to v Mezopotámii. Než vám ale povím něco bližšího o klínovém písmu, eposech a mýtech, sepíšu pro vás stručnou periodizaci dějin této oblasti. Sumerská literatura totiž často reagovala na aktuální události (Nářek nad zkázou Uru) nebo mluvila o skutečných vládcích a jejich činech (Enmerkar a pán z Aratty – tažení Enmenkara do Aratty v Íránu, Prokletí Akkadu – pád Akkadu jako trest za Narám-Sínovo vyplenění svatyně v Nippuru). I v mýtech se objevují, už méně zřetelně, skutečné události, jako např. přechod od sbírání divokého obilí k zemědělství (Zúrodnění Sumeru).

Historie Mezopotámie je poměrně složitá záležitost. Za prvé proto, že chybí spolehlivé historické záznamy, za druhé proto, že se zde střídaly různé státy a národy, takže třeba na severu území byla jedna říše a na jihu už vznikala druhá. Přesto se mi z různých pramenů podařilo sestavit tento přehled. Pokud máte nějakou jinou verzi, dejte mi prosím vědět.

MEZOLIT (10 000–8000 př. l.)

• vznik zemědělství, první stálá sídla (M’lafaat), domestikace ovce – sever Mezopotámie
• obchod s obsidiánem

NEOLIT

• sever: předkeramická kultura Džarmo (Jarmo) (8–7. tis. př. l.)
• keramické kultury: hassúnská kultura (Tell Hassún) (6500–5500 př. l.) – pluh
• samarrská kultura (6000–5000 př. l.) – první zavlažovací kanály
• halafská kultura (5500–4000 př. l.) – první využití kovů (měď a olovo)
• jih: kultura Eridu (5000–4500 př. l.) – první chrám

CHALKOLIT

• obejdská kultura (5000–3500 př. l.), navazuje na kulturu Eridu (Eridu, Tell Ubajd, Ur, Uruk, Nippur), rozšířila se z jihu na sever – příchod Sumerů na jih Mezopotámie, vznik měst a chrámů, pěstování ječmene, hrnčířský kruh, měď

STAROVĚK – počátek civilizace

• urucká kultura (3500–3200 př. l.) – monumentální trojlodní svatyně, pečetní válečky, městské státy, vznik písma, začíná výroba bronzu
• džemdetnasrská kultura (3200–3000 př. l.) (pozdní fáze urucké kultury)

RANĚ-DYNASTICKÉ OBDOBÍ (3000–2340 př. l.) = doba bronzová

• formování městských států: Ebla, Mari, Súsy + jižní Mezopotámie (Kiš, Uruk, Ur, Šuruppak, Lagaš)
• 26. st. př. l.: vláda Gilgameše v Uruku, krále Akky v Kiši
• král Lagaše Eanatum (kol. r. 2470 př. l.) porazil Ummu – Supí stéla
• král Ummy a Uruku Lugalzagesi (2355–2340 př. l.) dobyl Lagaš, Uruk, Nippur, Ur, Eridu a chtěl sjednotit Mezopotámii, ale narazil na Akkad – král Sargon

AKKADSKÉ OBDOBÍ (2340–2159 př. l.)

• Akkadská říše = státní útvar, který sjednotil Mezopotámii
• Sargon I. (2340–2284 př. l.)
• Narám-Sín (2259–2223 př. l.) – kult panovníka, Narám-Sínova stéla

NADVLÁDA GUTEJCŮ (2159–2068 př. l.)

• Gutejce porazil král Uruku Utu-chengal

II. DYNASTIE Z LAGAŠE

• města Lagaš a Girsu, později i Eridu a další
• Gudea (2144–2124 př. l.)

III. DYNASTIE Z URU

• zakladatel: Utu-chengalův místodržitel a bratr Ur-Nammu 
• připojil Lagaš, Uruk, stavěl zikkuraty
• syn Šulgi (2093–2046 př. l.) – ovládl celou Babylonii, Asýrii a Elam, reformy, přerozdělovací hospodaření, kodifikace klasických literárních děl v sumerštině
• ve 2. pol. 3. tis. př. l. útočí Amorejci, Churrité a Elamité
• kol r. 2000 př. l. Elamité dobyli Ur – Nářek nad zkázou Uru

STAROBABYLONSKÉ OBDOBÍ (2003–1531 př. l.)

• Sumerové se během období asimilovali, sumerština pouze jako jazyk učenců a básníků
• nezávislé městské státy: Isin, Larsa, Aššur, Babylon
• Staroasyrská říše (20–17. st. př. l.) – panovník Šamší-Adad (amoritská dynastie, kol. 1800 př. l.), ovládla Mari, dobyta Babylonem
• Starobabylonská říše = I. babylonská dynastie (amoritská) (1800–1594 př. l.)
• zakladatel Sumuabum, nejvýznamnější král Chammurapi – ovládnutí Mezopotámie, zákoník
• nájezdy Kassitů, dobyto Chetity (Muršiliš I.)

STŘEDOBABYLONSKÉ OBDOBÍ (16.–11. st. př. l.)

• říše Mitanni (17.–12. st. př. l.) – sever Mezopotámie, Churrité, největší rozmach v 15. st. př. l.
• Středobabylonská říše (1594–1155 př. l.) – nadvláda Kassitů
• 1155 př. l. se vlády ujali domácí vládci (II. dynastie z Isinu) – Nebukadnesar I. (1124–1103 př. l.)
• Středoasyrská říše (1350-1000 př. l.) – odtrhla se od nadvlády Mitanni
• králové Salmanasar, Tukultí Ninurta a Tiglatpilesar I., nájezdy mořských národů
• kol. 1200 př. l. začali využívat železo, domestikace velblouda

NOVOASYRSKÉ OBDOBÍ (1000–609 př. l.) = doba železná

• v okolí vznikají nové říše a města (Féničané, Izrael a Judsko, Karkemiš, Urartu, Elam, Médové, Aramejsi, Chaldejci)
• Novoasyrská říše – města Aššur, Kalchu, Ninive, jazyk aramejština
• králové Tiglatpilesar III., Sargon II. – dobyl Izrael, Sinacherib – vyplenil Judsko a Elam, Assarhadon – dobyl Egypt, Aššurbanipal – dobyl Elam a Susy, založil knihovnu v Ninive
• 612 př .l. pád Ninive (Chaldejci + Médové), 605 př. l. pád Asýrie (bitva u Karkemiše, Babylonská říše)

NOVOBABYLONSKÁ ŘÍŠE (606–539 př. l.)

• král Nebukadnesar II. – dobyl Karkemiš, Palestinu, Sýrii, Jeruzalém, postavil Ištařinu bránu, zikkurat Etemenanki (babylonská věž)
• dobyta Perskou říší

DALŠÍ STAROVĚKÉ ŘÍŠE

• říše, které ovládají Mezopotámii
• Perská achaimenovská říše (539–331 př. l.) (král Kýros II., Xerxes I.)
• Makedonská říše – Alexandr Veliký (330–321 př. l.)
• říše Seleukovců (321–150 př. l.) – ustupují do Sýrie
• Parthská říše (Arsakovci) (150–64 př. l.) – poslední zápisy v sumerštině
• vliv Římské říše (64 př. l. – 226 n. l.)
• Novoperská říše (Sásánovci) (226–637) – poslední zprávy o osídlení sumerských měst
• Arabská říše (637–750) – Umajjovci

---

Image copyright: copyleft (free work)