Egon Bondy: Cybercomics

Už dlouho jsem nic nečetla. Už dlouho jsem nečetla (nebo neslyšela – protože tohle byla zkrácená audio verze) něco, co by mě tak chytlo a drželo. Možná to jen navazuje na to, o čem v poslední době hodně přemýšlím, ale tohle je prostě MUST READ, protože…

„Můj nejmilejší Hakime, vím, že už brzy bude konec. Ale nebojím se. Nechala jsem po sobě tuhle zprávu a snad to bude skutečně tak, že si ji přete někdo v minulosti, jak říkal ten stařík. A že lidi nebudou tak blbí a nenechaj svět takhle zničit…“

Proti systému

Začnu tím nejdůležitějším: Egon Bondy byl vždycky alternativec. Permanentní revolucionář. Vždycky proti systému nebo aspoň na jeho okraji (ponechám stranou to, že systému donášel na některé spolu-alternativce – možná fakt věřil tomu, že nejsou dost marxisticky uvědomělí, nevím). Vyrostl v komunismu, nejdřív jako bohém, potom jako inspirátor undergroundu. Umřel v kapitalismu. Problémy viděl u obou.

Z mého pohledu byl vizionář. Vůbec netvrdím, že musíme souhlasit se vším, co říkal nebo dělal. Nemusím obdivovat cestu taoismu, který v jeho podání představuje skoro nihilismus (o nic se nesnažit, nechat to plynout). Nemusím souhlasit s marxismem, který obdivoval. Ale něco na těch jeho myšlenkách a vizích je. Něco znepokojivě a hluboce pravdivého.

A to něco, co se mnou rezonuje nejvíc, je právě v té antisystémovosti. Neustále upozorňoval na problémy, které s sebou nese masovost, konzumnost, stádnost. Podřízenost systému. Odlidštění. Byrokratizace, korporativismus. Odklon od skutečných zájmů člověka jako tvořivého a svobodného individua ve prospěch státních celků, strany, systému.

Tím nechtěl říct, že člověk by měl být sobec a dělat si, co chce. K podobným úvahám, ke kterým došla Ayn Rand, měl hodně daleko. Byl bytostný socialista, marxista. Strašně ho zklamal nastupující kapitalismus v 90. letech (podobně jako Karla Kryla), ve kterém viděl sobectví a honbu za zbohatnutím pro pár jedinců.

“Systém” se dělí na dvě části. Jsou ti, co si říkají “MY”, a všem ostatním říkají “LIDI”. “My” jsou ti nahoře, co se maj dobře. “Lidi” jsou ti, co nemají nic…

Pochmurné vize

Už v Bezejmenné (kniha napsaná v roce 1987!) psal Bondy o tom, že za 30 let (tedy v roce 2017) bude problém s přelidněním třetího světa a s čím dál větší ekonomickou nerovností a ekosystémy se boudou hroutit a ten třetí svět se povalí do Evropy, a o tom, že “zazobaní se nevzdají ničeho ze svého bohatství a vykořisťující nepoleví ve svém vykořisťování…”, raději si “přejí genocidu, přejí si, aby třetí svět vychcípal…”, a o tom, jak se člověk bude cítit bezmocně tváří v tvář volbě, kdy obě varianty jsou špatné, a vlády a média se snaží, aby měli lidi stále zavřené oči…

Cybercomics, který napsal v roce 1997, je celý antiutopickou vizí budoucnosti. Vlastně je dopisem z budoucnosti, varováním před tím, kam to směřuje, když nic neuděláme. Když svěříme směřování světa korporacím (neboli oligarchům, mafiím s monopolem na veškerou politickou a ekonomickou moc, výrobní prostředky včetně výroby jídla a léků atd.).

V tomto budoucím světě (datovaném do roku 2050) došlo k přelidnění, ekologickým (stoupající hladina moří, špína, úbytek kyslíku v atmosféře, docházející zdroje) a sociálním problémům (masivní migrace do Evropy z afrických a arabských států). Roboti nahrazují pracovní sílu, takže lidi nejsou potřební a korporace se jich klidně zbaví. Mafie (korporace) ovládají nejen trh, ale i politickou situaci (vlády jsou jejich loutkami, volby jsou jen zástěrka skutečnosti), technologie a policii (můžou si unést, koho chtějí, “pohrabat” se lidem v mozku, ovlivňovat je…). Všechno jde ovládat přes počítače a čipy.

Mimochodem: v Bezejmenné si Bondy stanovil i rok své smrti (zemřel přesně za 20 let po dopsání knihy, jak si to tam sám napsal).

Jak z toho ven?

Je vůbec šance, aby se to všechno nestalo? Asi ano, ale zdá se, že čím dál menší. Protože velká část jeho vizí už se děje.

Asi už to nepůjde tak lehce. Bude to boj. Ale ne nějaký apokalyptický souboj armády korporací proti “lidem”, jak to můžeme vidět třeba v Matrixu. Bondy chce víc – víc od každého člověka. Každý musí začít o věcech přemýšlet. Dokázat nebýt ovce. Nenechat se semlít systémem.

Bude to boj, který se nebude odehrávat někde venku na bojišti, a dokonce ani v počítačových sítích – i když ti, kdo budou mít přistup do srdcí počítačů (hackeři), budou mít v novém světě větší moc, budou novými šamany. Ten boj se musí odehrát v našich hlavách a našich srdcích – protože to je to místo, kde jsme buď svobodní, nebo podmanění systémem.

Můžeme stavět na starých filozofiích – Bondy zde nabízí taoismus a jako vrchol všeho punkovou verzi šamanismu, což by se dalo vyložit i jako přínos psychedelické zkušenosti pro to, aby člověk uviděl realitu takovou, jaká je.

Bondyho “světová revoluce”, po které volá, podle mého názoru tedy nemá znamenat “údernou pěst dělnické třídy”, která by se silou dopadla na bohaté, držitele moci a udržovatele systému a nastolila by diktaturu proletariátu. Má znamenat tvrdou práci – práci na tom, aby každý z nás prohlédl a byl svobodný. Nezávislý. Nepodřízený jakýmkoliv autoritám. A třeba i klidný jako taoista nebo osvícený jako šaman.

Svůj.

„Aby přišel zítřek, musí být zničen Systém.”

Audio

To, co jsem měla možnost slyšet, byla audio – rozhlasová dramatizace Cybercomicsu. Ještě 2 dny si ji můžete poslechnout na vlnách Českého rozhlasu Vltava.

Režie: Radim Nejedlý

Dramatizace: Marek Horoščák

Hudba: Tudy von Insania

Cybercomics samozřejmě existuje i v papírové podobě

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Co na to říkají ostatní?

Připoj se k diskusi

One reply to “Egon Bondy: Cybercomics”

  1. Lenka says:

    Děkuji že jsi o tom napsala, snad ještě stihnu si to poslechnout a není pozdě. Článek je pro mě velmi zajímavý, nadčasový a já se nechala ráda odvést od těch obyčejných věcí všedního dne a jeho starostí. Rezonuje se strachem který v sobě nesu a který mám že všech těch politických , společenských děju, ve kterých se tak dobře jako ty neorientuji. Měla bych se více zajímat co Egon Bondy napsal. Ale mě vždy stačilo, že to víš ty a že jsi mě průvodcem. Jestli můžeš, pošly mě odkaz, ať to nemusím hledat. Hezký den

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *