Don’t Look at Kazachstán

…aneb jak jsem nechtěla mít názor a zase jsem ho měla. Článek o krizi v Kazachstánu a na Ukrajině, o médiích a jejich konzumentech. A taky o rychlých změnách v rychlém světě (než jsem to dopsala, už bylo po všem. Skoro.)

Viděli jste film Don’t Look Up? Jestli ne, určitě se na něho podívejte. Je o tom, že dokud se nepodíváme nahoru, můžeme se donekonečna hádat, jestli přichází nebo nepřichází krize a co s tím uděláme nebo neuděláme – i když nám vědci říkají celkem jasně, že na nás padá kometa. A že když s tím nic neuděláme, když se „neshodneme ani na tom, že padající kometa je špatně“, tak vyhyneme.

Mimo jiné je v něm krásně vidět, jak jsou v médiích zásadní témata buď dávaná do jedné řady s těmi úplně nezásadními (objevily se nahé fotky jednoho z politiků – fotbalový klub porazil jiný fotbalový klub – padá na nás kometa, mimochodem), nebo jsou degradovaná, zlehčovaná, vystavená sarkasmu, popíraná zdánlivými autoritami. Divák nechce být strašen, divák chce být baven. Stejně tak volič.

Popřípadě chce být nasírán. Chce si zanadávat a pohádat se. Chce slyšet, že zlý Putin či Biden / Merkel / Soros, vyberte si podle svého založení, může za to, co je špatně – vyšší ceny energií, příchod migrantů, koronavirové restrikce. Ale co rozhodně, rozhodně nechce slyšet? Že to jsou věci, které mají v pozadí mnohem větší průser, vedle kterého jsou tyto 3 jenom blechou v kožichu: klimatickou krizi. A že na ní máme podíl všichni. Stejně jako na jejím řešení.

Ale o klimatu to dneska nebude (i když i tady půjde o uhlí, uran a elektromobily). Nový rok teprve začíná a už máme průser v Kazachstánu. V českých médiích je tradičně jenom zmínka vedle dalších zpráviček všech možných úrovní důležitosti.

Toto ale nesmí zapadnout.

Kazachstán

Máte pocit, že jde o nějakou malou a nedůležitou zemičku ve střední Asii? Zapomeňte! Kazachstán je rozlohou 9. největší země na Zemi. Ve středověku tudy vedla Hedvábná stezka, proháněli se zde Čingischánovi Mongolové a v 16. století zde vznikl Kazašský chanát. Od 19. století do roku 1991 zde vládlo Rusko.

Ekonomika Kazachstánu je založená na těžbě nerostných surovin, uhlí, ropy, plynu a především uranu, kterého se tu těží nejvíc na světě. Zajišťuje 35 % světové produkce a má druhé největší zásoby uranové rudy na světě (po Austrálii). Má také zásoby dysprosia, velmi vzácného kovu, který se používá do jaderných zbraní nebo elektromobilů.

Ještě před 10 lety byla třetí nejvíce rostoucí ekonomikou na světě (po Číně a Kataru). Jako taková je zajímavá pro zahraniční investory (hlavně z Nizozemí, USA, Švýcarska a Číny). Kazachstán má 19. největší zlaté rezervy v národní bance na světě – dokonce větší než Velká Británie. Na území je i kosmodrom Bajkonur, který si za těžké peníze pronajímá Rusko.

Politicky je republikou, ale silně autoritářskou. Od roku 1991 do 2019 zde vládl Nursultan Nazarbajev, po jeho abdikaci vládne Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev. Ten pokračuje stejným stylem, udržuje kult osobnosti Nazarbajeva a jeho dceru jmenoval předsedkyní senátu. Obyvatelé jsou muslimského (70 %) a pravoslavného vyznání, národnostně silně smíšení (Stalin sem vozil ze SSSR různé etnické menšiny). Velkou roli hraje klanová struktura.

Co se tam děje?

Už od Nového roku začaly demonstrace. Politická situace není pro většinu příliš pozitivní, navíc kvůli koronakrizi došlo k výraznému zdražení pohonných hmot.

První zprávy o velkých demonstracích v hlavním městě Nur-sultan (neboli Astana) dorazily 4. ledna, ale už od 2. ledna byli lidé v ulicích Aktau a dalších menších měst. Prezident Tokajev se nechal slyšet, že obnoví stabilitu pomocí dialogu. Podle záběrů na sítích byli ale nasazení těžkooděnci a začínají potyčky s policií. Stát vypíná internetové připojení.

V noci Tokajev varuje před „provokacemi“ a zatím ulicemi létají slzné a zábleskové granáty (směrem od policistů) a jsou zapalovány veřejné budovy a policejní auta, rabuje se. Protesty už zasáhly všechna velká města s výjimkou měst s převahou ruského obyvatelstva.

Prezident ještě tu noc vyhlašuje stav ohrožení a stanné právo (zákaz vycházení mezi 23:00 a 7:00). Na záběrech nicméně vidíme protestující i v nočních hodinách. Ještě nad ránem vycházejí do ulic i „běžní lidé“, ženy atd. Policie a armáda se raději stáhla. Letiště je uzavřeno.

Následující ráno (5. ledna) část policie přechází na stranu demonstrantů. Celá vláda se stahuje, Tokajev se ještě snaží udržet slibem o regulaci cen pohonných hmot a potravin. V Aktobe a Almaty lidé obsazují a zapalují vládní budovy.

Prezident Tokajev sám sebe prohlásil předsedou Rady bezpečnosti. Tento post měl na doživotí dřívější prezident Nazarbajev, kterého tím odstavil od moci. Ještě ten den večer žádá o pomoc spojence, tedy Rusko a další státy bývalého SSSR.

Už za cca 4 hodiny dosedají v Astaně první ruské výsadky – podle europoslance Davida museli “už sedět v letadle, když přišla žádost”. Během dne přibudou další, i s obrněnými vozy. K Rusku se připojuje Tádžikistán, Kyrgyzstán, Arménie a Bělorusko. V Kyrgyzstánu lidé proti této pomoci protestují, parlament prozatím vyslání vojáků blokuje. Ojedinělý protest se odehraje i v Rusku, ale je rychle umlčen.

V Kazachstánu lidé pokračují v protestech, i když armáda pálí do demonstrantů ostrými náboji. Lidé se snaží také připravovat na nejhorší – nakupují zásoby a vybírají peníze z bankomatů. Stát se hroutí.

Za další 2 dny, 8. ledna, kazašské úřady zatkly spojence exprezidenta Nursultana Nazarbajeva, expremiéra a bývalého šéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož podezírají z organizace útoků. Je obviněný z velezrady. I přesto úřady dál trvají na verzi, že útočilo 20 000 cizinců vycvičených Ukrajinou a ISILem.

V dalších dnech spáchal sebevraždu Žanat Sulejmenov, náčelník policie Žambilské oblasti. Hrozil mu tribunál za přechod policistů na stranu protestujících. A sebevraždu spáchal i plukovník KNB (tajné služby) Azamat Ibrajev.

Oficiálně bylo v době demonstrací zabito 225 lidí, z toho asi 19 policistů. Zraněno bylo asi 4500 lidí a zatčeno 8000 lidí. Ruští vojáci provedli ukázkové obsazení všech klíčových bodů (elektrárny, doly, rafinerie…). Spojenci se začali stahovat 13. 1.

Co se doopravdy stalo?

Až sem to bylo nestranné. Odtud už musím mít názor. Nebo zkusit napsat, jak o této události mluví různé strany.

Prezident Tokajev + Putin + např. česká SPD (europoslanec David):

Demonstrace zařídili teroristi vycvičení v zahraničí. Jejich útoky na vládní budovy byly nacvičené a koordinované. Jejich řídící centrum je na Ukrajině. Rusko muselo zachránit Kazachstán před dalším “majdanem”.

Džamila Stehlíková (česká lékařka narozená v Almaty, předsedkyně Liberálně ekologické strany) a další evropští komentátoři:

Nazarbajevova moc zeslábla. Tokajev se zalekl sílícího odporu a toho, že ztrácí mocného ochránce, proto využil situace (někdo údajně těsně před demonstracemi propustil lidi z vězení a nasměroval je k rabování) a obrátil se na Putina. Aby odůvodnil pomoc, vymyslel si, že zde útočí ISIL (tedy že existuje ohrožení z venku). Kvůli uklidnění davu ale obvinil Masimova, za kterým nestojí žádný z klanů.

Následky & zajímavosti

Tokajev se zbavil vlivu Nazarbajevova klanu (sesadil jeho dceru, nechal zatknout jeho zetě atd.). To nás nemusí až tak zajímat.

Kazachstán se otevřel vlivu Ruska, to je důležitější. Nechci tu psát svoje dojmy, protože potom se budete zase jenom hádat o to, jestli si můžu nebo nemůžu myslet, že Putin je zlo. Napíšu jenom: plyn, uran, vzácné kovy, spojení s Čínou po souši, Bajkonur.

Ale nejen to. Napíšu ještě jednu věc: ruskému výsadku (nakonec měl cca 5000 mužů) velel generálplukovník Andrej Serdjukov. Velel ruským jednotkám v Sýrii, velel při obsazení Krymu, velel ruským invazním silám na Donbase. Buď nemají jiné generály, nebo…

Stejně nějaký názor napsat musím. Tak tedy: Kreml si tu nacvičil, co potřeboval. Ověřil si loajalitu spojenců a nechuť Evropy / NATO jakkoliv zasahovat. Získal přístup k plynu, uranu a vzácným kovům, které do té doby těžila hlavně Čína – ta ale těžbu kvůli covidu utlumila. Tím se Rusko a jeho spojenci posunuli v žebříčku těch, kdo tyto zdroje ovládají, na nejvyšší příčky.

A taky: získal další obvinění proti Ukrajině, záminku k válce / “ochraně Rusů na Ukrajině”. Hned druhý den po stažení z Kazachstánu začal masivní kybernetický útok na Ukrajinu, údajně vedený z Ruska.

EDIT: Je 20. ledna a podle ministrů obrany Velké Británie, USA i ČR a dalších se ruská invaze na Ukrajinu očekává v nejbližších týdnech. Ukrajina sice není členem NATO, přesto ji NATO ujistilo o maximální podpoře. Dnes jsme z ČR na Ukrajinu poslali náklad protitankových střel.

P.S: OK. Asi to zase vypadá jako minule. Zase to vypadá, že jenom nemám ráda Putina.

A já přitom nemám ráda mocné, kteří hrají svoje mocenské hry, na které doplácejí obyčejní lidé, z obou stran. A kteří nemají rádi, když se jim další obyčejní lidi koukají pod pracky, informují se a přemýšlejí o tom. Dívají se nahoru… a… čekají, až jim na hlavu spadne ta podělaná kometa 🙁