- Vezmi knihu, kterou momentálně čteš
- Sdílej 2 věty z náhodně vybrané stránky
- Vyvaruj se spoilerů!
- Sdílej také název a autora knihy, aby si mohli ostatní TT účastníci tuto knihu přidat na své To Read Listy, pokud se jim podle ukázky zalíbí
- Teaser Tuesday začal pořádat blog Should Be Reading
Ahoj knihofilové! Jsem dneska trochu melancholická a poslouchám Aidu Nikalaichuk, protože jsem ráno byla na pohřbu svého dědy, a taky jsem pořád nějaká roztěkaná, protože ještě pořád nejsem na 100 % fit a hromadí se mi tu různé resty (a blíží se datum Tance a handicapu a taky datum odevzdání daňového přiznání), ale přesto mám z dneška radost, venku je nádherně a já jsem překonala menší knižní – nebo spíš tvůrčí blok a včera jsem se začetla do knihy Město & město od Chiny Mievilla.
Je to naprostá paráda, úplně se mi zvedl žaludek, když popisoval mrtvolu (ne že bych z toho měla radost, jen to obdivuju), a všechno je hrozně napínavé. Ani ne tak proto, že bych třeba začínala tušit, kdo je vrah (to vážně zatím netuším), nebo že bych se bála, že inspektor skončí nějak špatně, nebo že by ten vrah ohrožoval další lidi… Ta detektivka je snad jenom kulisou pro další, mnohem zajímavější záhady, o kterých se čtenář dozvídá jen tak mimochodem a pozvolna, že ho to nutí číst dál, aby si vyjasnil, o čem se to tam vlastně mluví.
Co je to prolínání, o kterém se inspektor zmiňuje? Jak to, že se prodírá jedním městem a zároveň druhým městem a přitom to druhé město nevidí, i když ho vlastně vidí? Naučili bychom se taky ignorovat to druhé město na pozadí – kdyby vidět ho bylo nezákonné? Nebo nevědomky ignorujeme polovinu reality i my???
Pokud máte pocit, že blábolím o něčem, co nedává smysl, tak mě buď taky ignorujte, nebo si hned a okamžitě jděte přečíst Město & město!
“Zatímco besželský říční průmysl uvadal, podnikání v Ul Qomě vzkvétalo a nyní po sešlapaných prolínajících se dlažebních kostkách kráčelo víc cizinců než Besžanů. Kdysi bortící se ulqomské činžáky, zakončené cimbuřími a neohrabaně barokní (ne že bych je viděl, obezřele jsem je neviděl, ale pořád byly trochu patrné, nezákonně, a jejich styl jsem si pamatoval z fotografií), byly zrekonstruovány, rodily se v nich galerie a nové ulqomské podniky.”
China Mieville: Město & město. Laser, Plzeň 2009, str. 51
Chci napsat komentář