Čtenářská výzva Databáze knih

Neříkala jsem, že mě nebaví plnit cizí knižní výzvy? Říkala. Číst knihu jen proto, že má červenou obálku nebo tři slova v názvu? To není nic pro mě. Ale nic mi nebrání v tom, abych se na některou výzvu aspoň nepodívala. Někdy mě přivedou k zajímavým knihám. Díky jedné výzvě z roku 2015 jsem si našla knihu, která píše o mé rodné vesnici (Čtyři louky). Přitom jsem do té doby o ní neměla ani ponětí. Najdu něco zajímavého při pohledu na Čtenářskou výzvu Databáze knih? No, když ne, tak si jen zpětně odškrtám, co jsem z ní náhodně splnila…

Čtenářská výzva Databáze knih má jednu velkou výhodu: ke všem svým zadáním rovnou přináší zajímavé tipy na jejich splnění. A nevýhodu v tom, že se žádná kniha nesmí opakovat. Při mém tempu 30-40 knih za rok mám potom někdy docela těžké těch 20 knih nakombinovat a musím občas trošku švindlovat…

Ročník 2017

1. Kniha, která je starší než čtenář: 1984 (George Orwell, 1949)
2. Kniha, která je autorovou prvotinou: Webcopywriting pro samouky (Pavel Šenkapoun)
3. Kniha, která má na Databázi méně než 500 hodnocení – skoro všechny, takže zbytečná kategorie
4. Kniha, která se odehrává v budoucnosti: Smrtelně chladný karpatský vítr (Josef Šédl – ještě nevyšla), nebo Rocannonův svět (Ursula K. Le Guin, přečteno 2016)
5. Kniha od severského autora: Šťastný muž (Arto Paasilinna – Finsko)
6. Kniha, jejíž děj se odehrává v Praze: Zloději zelených koní (Jiří Hájíček – pouze malá část). Jinak už jsem dlouho nic o Praze nečetla, dobrý tip.
7. Kniha od držitele Pulitzerovy ceny: Neznámému bohu (John Steinbeck)
8. Oblíbená kniha rodičů, prarodičů: Herbář (Janča – Zentrich) – knížka zděděná po babičce
9. Kniha odehrávající se na ostrově: Inu-yasha (Rumiko Takahashi, ostrov = Japonsko). Z roku 2015 by tady určitě byla kniha Srub (David Vann).
10. Kniha psaná formou deníku: Růže pro Algernon (Daniel Keyes)
11. Kniha od autora sousedícího státu: Úvod do dějin čínského písemnictví a krásné literatury I (Zbigniew Slupski – Polsko)
12. Kniha od jednoho ze 100 nejoblíbenějších spisovatelů na Databázi: Pistolník (Stephen King – 3. nejoblíbenější)
13. Kniha poprvé vydaná v roce 2017: zatím jsem takovou nečetla
14. Kniha od českého autora: Dědeček Oge (Pavlína Brzáková)
15. Kniha se zvířetem v názvu: Farma zvířat (George Orwell)
16. Darovaná kniha: Pustiny (Stephen King – dostala jsem komplet Temnou věž)
17. Kniha s jednoslovným názvem: Zátopek (Jan Novák)
18. Kniha s jménem v názvu: Velmi volně podle sklepních prací Egona Bondyho (Jan Kolátor)
19. Kniha pohádek: –
20. Kniha, jejíž první věta je otázka: asi nic

Tak nakonec jsem splnila téměř všechny kategorie, aniž bych vůbec dopředu věděla, jaké jsou. Nejzajímavější mi připadají tipy na knihy odehrávající se v Praze (protože už jsem dlouho žádnou nečetla), knihy psané formou deníku (protože bych se tím chtěla inspirovat) a knihy držitelů Pulitzerovy ceny (ty čtu moc ráda).

Ročník 2016

1. Kniha začínající stejným písmenem jako moje jméno = L: Les kostí (Robert Holdstock – je to ale jen povídka). V roce 2015 jsem četla knihu Levá ruka tmy (Ursula K. Le Guin)
2. Kniha vydaná v roce 2016: Zátopek (Jan Novák, komiks, četla jsem až v roce 2017)
3. Kniha z žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih: některé jsem četla, ale ne tento rok, dobré tipy
4. Kniha inspirovaná skutečností: Sám na vrcholu hory (Jack Kerouac), Útěk do divočiny (Jon Krakauer, přečteno 2015)
5. Kniha napsaná v jiném jazyce a přeložená do angličtiny: Dřevo (Lars Mitting, v originále Hel Ved, v angličtině Norwegian Wood: Chopping, Stacking, and Drying Wood the Scandinavian Way)
6. Kniha, která má méně než 200 stran: Rocannonův svět (Ursula K. Le Guin)
7. Kniha, která byla zfilmovaná: Hodiny (Michael Cunningham)
8. Kniha, která má víc než 400 stran: Vzkvétání (Martin Seligman)
9. Kniha od ne-spisovatele/ osobnosti známé jinak než jako spisovatel: Příběhy z jiného vesmíru (Marek Orko Vácha – biolog, kněz)
10. Kniha povídek: Tlumočník nemocí (Jhumpa Lahiri)
11. Kniha od českého autora: Tanečnice, věc názvem Sined (Ondřej Netík)
12. Kniha od autora píšícího pod pseudonymem: Bratři Ramazovi (Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer)
13. Kniha od držitele Nobelovy ceny: Kejklíř z Lublinu (Isaac B. Singer)
14. Kniha přečtená za jediný den: Žít pivo – stručná historie brněnského pivovarnictví
15. Kniha s číslem v názvu: Čtyři louky (Jaroslav Marcha, četla jsem v roce 2015)
16. Oblíbená kniha mého dětství: –
17. Kniha doporučená kamarádem: Holčička, která měla ráda Toma Gordona (Stephen King; moje první kingovka na doporučení Ondřeje N.)
18. Kniha o přátelství: Nejvzdálenější pobřeží (Ursula K. Le Guin), Vysvobození (James Dickey)
19. Populárně-naučná kniha: Posvátné stromy (Nathaniel Altman)
20. Kniha od autora mladšího 30 let: Poutník u Tinker Creeku (Annie Dillardová)

Ani tady jsem neměla velký problém naplnit většinu kategorií, i když u některých to byla velká náhoda (třeba doporučená kniha – většinou si knihy vybírám sama, kniha povídek – povídky téměř nečtu, tuto jsem přečetla jen proto, že dostala Pulitzerovu cenu).

Ale: zaujalo mě “100 nejlépe hodnocených knih“, jsou tam skutečně dobré knihy, některé jsem četla už dřív, ale většinu z nich ještě ne. Uvědomila jsem si, že Annie Dillardové ještě nebylo ani 30, když sepsala úchvatného Poutníka u Tinker Creeku. Že je fajn přečíst si knihu napsanou podle skutečnosti nebo nějakou známou osobností. A taky to, jak důležité téma (v knize i v životě) je pro mě přátelství.

A tak už koukám po výzvě na rok 2018. Ráda bych si přečetla knihu “z mého kraje” a taky z Brna (což bylo skoro to stejné, ale od letoška se “mým krajem” staly Chřiby). Možná vynechám knihu, ve které vystupuje Lenka (z tipů mě zaujal pouze Harry Potter), ale mohla bych se začíst do knihy, která obdržela Magnesii Literu, na to už se chystám dlouho…

A co vy? Zkoušeli jste tuto (nebo jinou) výzvu?