Dějiny literatury: Egypt – stará říše

Dějiny literatury začínají srovnatelně na dvou místech: ve starém Sumeru a starém Egyptě. V Sumeru se vznik klínového písma datuje do 33. století př. l., první nápisy do počátku 3. tisíciletí př. l. a první literární památky (mýty a mudroslovné texty) do 26. století př. l. Nálezy nejstarších egyptských hieroglyfů (spíše ještě obrázků) pocházejí z 32. století př. l., nejstarší nápisy z 31. století př. l. a první texty z 26. století př. l.

Nelze úplně rozhodnout, kdo byl první, Egypt ale obohatil literární svět o svébytný pohled na život i smrt a také o životopisný žánr – tedy životopis skutečného člověka psaný v 1. osobě (ne napůl mýtických postav, jak jsme mohli sledovat u sumerských eposů). Nejznámější je dnes díky novodobému převyprávění Mika Waltariho životopis Sinuhetův.

• Předdynastické období (10 000 – 3 300 př. l.)

V okolí Nilu se soustředili pra-lidé už v pleistocénu. Do 8. tisíciletí př. l. to byli sběrači, poté pastevci a chovatelé koz, ovcí, skotu a prasat. Během 5. tisíciletí př. l. vzniklo v oblasti Dolního Egypta několik prvních zemědělských kultur: el-Omari (4 600–4250 př. l.), Fajjúmská (5450–4400 př. l.), Merimdská (5000–4100 př. l.) a Maadí (4000–3200 př. l.).

V Horním Egyptě to byla kultura Nakáda I (4400–3500 př. l.) a II (3500–3200 př. l.). Všechny tyto kultury znaly keramiku a zemědělství a měly kontakty zejm. se starou Palestinou. Kultura Maadí a Nakáda II používaly i měděné nástroje.

• Nultá dynastie (3300–3100 př. l.)

Kolem 3200 př. l. se okolní původně vlhčí podnebí začalo měnit na suché a k přežití bylo nutné budovat zavlažovací kanály, aby se lépe využily pravidelné nilské záplavy. K tomu bylo zapotřebí lepší organizace, a tak nějak vznikly první státní útvary a také písmo.

Panovníci z této doby jsou anonymní nebo legendární (král Štír/Škorpion, Iri-Hór, Meni). Z této doby pochází první královská hrobka (U-j) a první pre-hieroglyfy na keramice (palice krále Štíra a Narmerova paleta).

• Archaické období (3150–2686 př. l.)

Poslední vládce nulté a první vládce 1. dynastie, král Meni (Narmer), ovládl Horní i Dolní Egypt a založil město Mennofer. Protože původně vládl v Cínevu, mluvíme o Cínevském království.

Dále vládl Hor-Aha, Džer, Wadži, Den, Adžib, Semerchet a Kaa. Z doby vlády Dena (29. st. př. l.) se zachovaly první souvislejší nápisy. Z panovníků 2. dynastie je nejznámější Hetepsechemuej, Peribsen a Chasechemuej (poslední, manžel Nimaathab).

V archaickém období se panovníci pohřbívali do hrobek z nepálených cihel (mastab). Používala se měď a psaly hieroglyfy na papyrus nebo se vytesávaly do keramiky a kamene. Dochovaly se pouze krátké nápisy.

• Stará říše (2686–2181 př. l.)

První vrcholné období v egyptských dějinách. Panovníci odvozovali svůj původ od manželky posledního vládce 2. dynastie, Nimaathab. Její syn Džoser založil 3. dynastii a také tradici neomezeného teokratického vládce, dobyl měděné a tyrkysové doly na Sinaji, nechal si postavit první stupňovitou pyramidu (i když jen z nepálených cihel). Jeho vezírem byl známý Imhotep.

Dále vládli Sanacht, Sechemchet, Khaba, Nebka a Huni. Z této doby pocházejí krátké nápisy na stěnách hrobek králů a vezírů.

V době 4. dynastie vznikly klasické velké pyramidy – lomená Snofrevova a 3 velké pyramidy v Gíze: Menkaureova, Rachevova a Chufevova. Za panovníka Radžedefa vzrůstal kult boha Re.

Kolem roku 2530 př. l. byla napsaná nejstarší egyptská kniha – Hardžedefovo naučení (Hardžedef byl princ, syn Chufeva). Obsahuje rady otce synovi (dobře se oženit, zplodit syna a postavit mu dům, postavit si hrobku a zabezpečit posmrtné obřady).

Za vlády 5. dynastie vrcholil kult boha Re jako slunečního boha (od této doby nesl faraon titul “syn Reův”, faraoni budovali sluneční chrámy). Významnými vládci byli Sahure, Niusirre a Džedkare Isesi, z vezírů Ptahšepses a Ptahhotep. Za posledních králů slábnul kult Rea a vzrůstal kult Hora a Usira.

Vezír Ptahhotep je autor známých naučení (kol. r. 2350 př. l.), která byla uznávaná a stále znovu opisovaná. Za 5. dynastie vznikla tzv. Palermská deska, kámen s vytesanými seznamy králů a událostí za jejich vlády.

Z doby posledního krále Venise (Unase, 2375-2345 př. l.) pocházejí nejstarší Texty pyramid, zárodky egyptské “knihy mrtvých”, tedy různé návody, chvalozpěvy na bohy i přírodu a magické formule, které mají zabezpečit králi posmrtný život. Byly tesány přímo na vnitřní stěny pyramid, proto se nazývají “texty pyramid”.

Texty obsahují starší, ústně uchovávané formule a zpěvy a také narážky na různé mýty. První výbor v moderním jazyce (ve francouzštině) byl vydán v roce 1884 (Gaston Maspero). Část byla přeložená i do češtiny (seznam pod článkem).

V období 6. dynastie vzrůstá moc vezírů a lokálních vládců (nomarchů) na úkor faraonů. Vezír Kagemni (za faraona Tetiho, kol. 2300 př. l.) se považuje za autora Naučení pro Kagemniho. Text nabádá k pokoře, nevybočování, respektování autorit a slušnému chování.

V hrobce faraona Pepiho I. (Pjopej I.) byly v roce 1880 objeveny první texty pyramid. Další se našly v hrobkách Tetiho, Menenréa, Pepiho II. a jeho tří manželek. Do češtiny byly přeloženy např. nápisy z hrobky Herchufovy (hodnostář, doba 6. dynastie). Vypočítávají zásluhy pohřebného, žádají návštěvníky o zádušní modlitbu a varují zloděje.

Po smrti Pepiho II. se vláda rozpadla. Krátce ještě vládla jeho dcera Neitokret, první egyptská faraonka.

Knihy v češtině:

Jaromír Kozák: Egyptština – jazyk bohů. Kurz hieroglyfické egyptštiny. Onyx, 2010

Zbyněk Žába: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha, Svoboda, 1968

Jaromír Kozák: Egyptská kniha mrtvých I. Praha, Eminent, 2001

Jaromír Kozák: Egyptská kniha mrtvých II. Praha, Eminent, 2002

Jaromír Kozák: Egyptská kniha mrtvých III. Praha, Eminent, 2003

Jaromír Kozák: Hermetismus – tajné nauky starého Egypta. Eminent, 2002

František Lexa: Výbor ze starší literatury egyptské. Praha, 1947

František Lexa: Staroegyptské čarodějnictví. Kladno, 1923

František Lexa: Náboženská literatura staroegyptská. Hermann a synové, 1999

Geraldine Pinchová: Magie ve starém Egyptě. Mladá fronta, 2010

Christian Jacq: Živá moudrost starověkého Egypta. Nová Akropolis, 2016

Jan Assmann: Egypt – theologie a zbožnost ranné civilizace. OIKOYMENH, 2003

Michael Kerrigan: Zprávy z minulosti. Písemné památky starověkých civilizací. Nakladatelství Universum, 2011

Erik Hornung: Tajemný Egypt. Kořeny hermetické moudrosti. Paseka, 2002

Rosemary Clarcková: Posvátná tradice ve starém Egyptě. Volvox Globator, 2016