Nobelovu cenu za literaturu od roku 1901 uděluje Švédská akademie „za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru“. Jde o nejprestižnější ocenění pro spisovatele a básníky z celého světa, i když – přiznejme si, v oceňování hraje jistou roli i politika.
Chtěla bych pro sebe i pro vás sepsat malé info o jednotlivých laureátech ceny a jejich knihách. Pokračuju tentokrát pouze dvojicí, laureáty Nobelovy ceny z let 1953 a 1954. Za co byli ocenění? Najdeme mezi nimi něco, co by lákalo k přečtení i dnes? A co si od nich přečíst?
1953: Winston S. Churchill
Britský historik, žurnalista, zákonodárce a spisovatel (1874-1965). Většina ho asi zná hlavně jako premiéra Velké Británie v období druhé světové války.
Pocházel z aristokratické rodiny, v mládí byl aktivním vojákem a válečným dopisovatelem. Svoji image válečného hrdiny poté využil při vstupu do politiky. Roli ministerského předsedy začal v roce 1940 projevem o „krvi, dřině, potu a slzách“. A pak vyhrál válku. Mezitím stihl bránit Indům v získání nezávislosti a po válce se zasloužil o vznik Rady Evropy.
Churchill ale byl i spisovatel – psaním si dokonce vydělával na živobytí. Psal knihy o historii Anglie, o druhé světové válce (za těchto 6 knih dostal Nobelovu cenu – „za jeho mistrovství v historickém a biografickém líčení i za jiskřivé umění řečnické, s nímž vystupoval jako obránce vznešených lidských hodnot“), o svém rodu i o svém životě. Knižně vyšly jeho válečné projevy i eseje.
Hodně jeho knih vyšlo i v ČR, samozřejmě ale jen do roku 1948 a po roce 1990. Vzhledem k tomu, jak velkou roli hrál v utváření dnešního světa, bych chtěla zařadit aspoň jednu jeho knihu do svého To Read Listu. Co třeba Mé životní začátky nebo Velké bitvy a osobnosti druhé světové války?
1954: Ernest Hemingway
Americký spisovatel (1899-1961), představitel “ztracené generace” – těch, kteří prošli první světovou válkou a jen obtížně se vraceli do normálního života (účastnil se bojů v Itálii a ve Španělsku, jako dobrovolník Červeného kříže a válečný zpravodaj).
Stejně jako on sám vyhledávají hrdinové jeho povídek a knih nebezpečí, aby prokázali odvahu a čest. Jde tedy o částečně autobiografická díla, vyprávěná ale střízlivě, objektivně, úsporně. Asi nejznámější je kniha Komu zvoní hrana a Stařec a moře. Obě byly zfilmované a filmy měly velký úspěch.
V češtině vyšlo snad všechno, co napsal. Mám pocit, že aspoň kousek některé jeho knihy jsem na gymnáziu četla, ale už ani nevím co. Docela ráda bych zkusila Starce a moře a nebo nějakou knihu o lovech v Africe, takže asi Pravdu za rozbřesku. Navíc bych chtěla vidět Stařec a moře jako film, nejraději animovanou verzi z roku 1999.
https://www.youtube.com/watch?v=2QxKUdWoUnk
To Read/Watch List
Winston S. Churchill: Mé životní začátky, 1996
Winston S. Churchill: Velké bitvy a osobnosti druhé světové války, 1999
Ernest Hemingway: Stařec a moře, 2012
Ernest Hemingway: Pravda za rozbřesku, 1999
Stařec a moře (animovaný krátkometrážní film podle knihy, 1999)
Četli jste něco od těchto dvou známých osobností?
Připoj se k diskusi
One reply to “Laureáti Nobelovy ceny za literaturu 1953-1954”
Mé životní začátky mě popravdě chytly více než třeba Stařec a moře. I když toho Starce jsem možná jen četl v příliš útlém věku.