Máj jsme postavili, čarodějnici upálili (od přečtení Temné věže mi z těch dvou slov naskakuje husí kůže), strop zbořili – teď s ním topím. Pomalu se sžívám s bydlením daleko od města – tam už jezdím jen do knihovny. Na obzoru jsou nové možnosti, a dokonce mám už zase motivaci ke psaní knihy, kterou si už plánuju dva roky. Vše se zase pomalu rozjíždí.

Čtyřicátý šestý díl rubriky, inspirované knihou Ukaž co děláš od Austina Kleona. Dřív každý týden, teď už jen jednou za měsíc píšu o tom, na čem jsem posledních 30 dnů pracovala, co se mi podařilo a co ne, a jaké mám plány na další období.

Co jsem dělala v dubnu:

1) korektury/editace: korektury pro časopis Roots a pro copywriterku a editace další kapitoly sci-fi knihy Smrtelně chladný karpatský vítr

2) co jsem četla: Jak udělat revoluci: Zápisky z trestanecké kolonie od Naděždy Tolokonnikovové (členky Pussy Riot) a Hybatelé od Davida Mitchella. Je to trochu podobné jako jeho Atlas mraků, ale takové obyčejnější, bez “zachraňování světa”. Naučila jsem se číst u snídaně, protože jsem zjistila, že od té doby, co nejezdím šalinou, skoro nečtu. A tak už zase čtu.

Co jsem viděla: Postradatelní 2 a 3 (dvojka byla skvělá, trojka průměrná), Closet Land (Země v šatně), dokonalé psycho ala 1984 s dokonalým Alanem Rickmanem, a další dokonalost: Na život a na smrt/ Lone survivor (sice občas trochu chyběla uvěřitelnost, ale zase super akce a “bratrství ve zbrani”)

3) co jsem napsala: články pro časopis Roots (o santalu a další díl přírodních staveb, tentokrát o zelených městech) a článek o archetypech v literatuře

4) domeček: největší akce bylo shození stropu v kůlni. Část trámů jsme hned rozřezali a rozštípali, pak jsem na malé cirkuli rozřezala i všechny desky. Byly plné červotoče a staletého prachu, který mě dusil, ale už jsou pěkně na hromádce po střechou. Tím jsme získali celý kubík suchého dřeva, což se hodí, protože akorát došlo to, co jsme kupovali před dvěma lety, a další ještě nedoschlo.

Dřevo – to co jsme pořídili v listopadu – přebírám (nějaká souška se obalila bílou plísní, musím ji stopit dřív, než nakazí ostatní), nosím, velké rovnou i sekám a pak skládám. Jednak si tím dělám místo a za druhé – na podzim, až budu finišovat s kuchyní, se to bude hodit.

Jinak se snažíme uklízet – vyházeli jsme přes 200 kg železného šrotu, uklidili věci navozené z Brna, postavila jsem i dvě ikea skříně, převlíkli jsme postel, konečně to v domečku zase začíná vypadat jako u lidí.

5) učení: opakuju angličtinu a snažila jsem se projít kurzem Mediavel Icelandic Sagas na The University of Iceland (online přes EdX), ale bylo tam potřeba nejen poslouchat a číst, ale i psát v angličtině a na to jsem neměla čas, takže jsem skončila v polovině kurzu asi na 25 % progressu.

6) byrokracie: vyřídila jsem přehled pro VZP a sociálku. Na sociálce to bylo tradičně divoké, hlavně proto, jak mi paní vyhrožovala, že jestli to k ní dojde zase o týden později jako minule, tak mi napaří pokutu (odevzdávala jsem totiž v Brně a než to došlo do Kroměříže, utekl víc než týden). Takže jsem v Brně odevzdávala v pátek 20., v pondělí ještě konzultovala a pak stejně jela do Kroměříže, abych to tam podala podruhé a raději s osobním vysvětlením. V Kroměříži jsem byla poprvé v životě, což je docela legrace, když je to už 2 roky moje okresní město.

7) sociálno: zašli jsme v naší vesničce na čarodky – nebylo  to nijak velkolepé, ale je milé, když se sejde čtvrtina vesnice a něco společně podnikne. Dokonce postavili máj, na špekáčky jsme dostali opíkačky vyrobené místním uměleckým kovářem a k jídlu nejlepší domácí koblížky s malinovou pěnou.

8) bylinky: natrhala jsem tašku medvědího česneku. Měla jsem to celý týden snad v každém jídle, trochu jsme si zmrazili a udělali čerstvé pesto.

9) specialita: na konci dubna skončila Lenka na pohotovosti, odešla s 10 stehy na pravém ukazováčku. Na otázku, jak se jí to stalo, odpovídá: sekali jsme kohouta mačetou. Od té doby zavazujeme, převazujeme a všechno jde nějak pomaleji.

Jaký bude květen?

1) korektury: korektury pro časopis Roots, editace dalších kapitol sci-fi knihy Smrtelně chladný karpatský vítr. Uspěla jsem ve výběrku na externího korektora překladů z AJ, uvidím, jak to půjde (dnes mi došel přijímací meil).

2) co budu číst: Hybatele od Mitchella a Clauds Dog od Roalda Dahla

3) co budu psát: články pro časopis Roots – tentokrát samé bylinkové, seriál o přírodních stavbách má letní pauzu. A taky se už konečně vrhnu na svoji vlastní knihu (už jsem se na ni vrhla – upravuju to, co jsem začala psát před dvěma roky, něco přepisuju z ručních poznámek a dopisuju kousky, které chybějí – zatím jsem zvládla první kapitolu z plánovaných třinácti)

4) domeček + hlína: teď, nebo nikdy. Musím postavit jednu příčkou a podbetonovat další, abych za měsíc mohla začít pracovat na nové zdi kuchyně. Taky musím vyřídit pokácení smrku, co stojí uprostřed našeho minidvorečku, podepřít strop v další kůlni, která mi padá na hlavu a nejspíš bych měla začít řešit i dřevo na zimu. A koupit nové dveře a okna.

Na zahrádce bude hlavním tématem vysázení rajčat, které už máme v kelímcích, dýní a fazolí.

Začala sezóna hliněných omítek, takže hurá, pojedu hlínovat.

5) zdraví: prvního května jsem šlápla na hřebík, jakože docela dost (nejspíš jsem si dorvala nějakou šlachu). Týden jsem se jen belhala, mazala konopnou mastí a modlila se, aby se to hojilo bez komplikací. Teď už sice chodím, ale na běhání to pořád není. A přitom taková blbost (prst seknutý mačetou vypadal mnohem víc cool). Takže teď jde všechno ještě pomaleji, ale zase víc píšu.