Na čem pracuju: říjen 2018

Opět se zpožděním: říjen byl drsný. Nebo mi to tak aspoň přišlo. Zima se blížila, stavba nešla tak rychle, jak bych chtěla, nestíhala jsem práci a nakonec skončila v nemocnici. Ani strašně pomalá rehabilitace a přísná dieta mi moc síly nepřidaly. A tak jsem teď tam, kde jsem. Tak trochu poražená, ale nezlomená… Padesátý druhý díl rubriky, inspirované knihou Ukaž co děláš od Austina Kleona. Dřív každý týden, teď už jen jednou za měsíc píšu o tom, na čem jsem posledních 30 dnů pracovala, co se mi podařilo a co ne, a jaké mám plány na další období.

Co jsem dělala v říjnu?

1) korektury: korektury pro časopis Roots (nakonec jen polovinu, kvůli nemoci)

2) co jsem četla: vlastně nic

Co jsem viděla: několik dílů první série Farga (5/5)

3) co jsem psala: dva články pro časopis Roots (maka maka a hořec žlutý) a kousíček své vlastní knihy (pouze 1 kapitolka). Sepsala jsem svoje zážitky z nemocnice.

4) domeček + hlína + sláma: na začátku října jsme složili 4 metry dřeva na topení a hned pak jsem objednala kontejner a vyvozila do něho všechnu suť (nepoužitelné cihly, omítky… jinak většinou recyklujeme). Za 3 dny jsem sama naložila 4,5 tuny odpadu. A druhý den jsem už frčela do nemocnice. Zatím mi kamarád-zedník postavil střední podpůrný sloup.

Vybourali jsme další metr na jednu stranu a další metr na druhou stranu a vybetonovali pod tím základy. S tím jsem nepočítala (holt naprosto bez zkušeností), takže o to se to celé protáhlo (místo 3 metrů zdi s dveřmi se bouralo 5). A ještě protáhne.

Dovezli jsme 3 nové trámy a desky z brankovické pily a ještě střešní latě z koryčanské. Trámy a desky jsme rovnou vyházeli na půdu.

Mimo toho jsem byla párkrát někde pomáhat. Nejkrásnější (a největší) říjnová práce bylo slámování střechy na organickém domku v Zahradě u Tišnova – https://www.slamakvzahrade.cz/aktuality.

5) sociálno a relax: mimo pár dnů v nemocnici a následného válení se v posteli jsem strávila pár chladných dnů u rodičů. No a pak jsme začali hrát dračák (systémem Fate) a ten hrajeme dodnes. Moje první postava se jmenovala Tomáš a byla takový opatrný léčitel. Teď už mám jinou, zrzavého spratka Jessieho, a s ním je teprve pořádná zábava. Určitě o něm ještě napíšu. PJeje nám dělá zkušený Ondřej Netík, který nám na začátek připravil několik svých příběhů, oceněných zlatým dračím spárkem, takže zábava na každý volný večer na stavbě.

Listopad?

Snažím se postavit tu zeď, která by mi udržela teplo z kamen v kuchyni, ale jde to pomalu a pořád se to někde zadrhává. A já mrznu a melu z posledního. Ještě před pár měsíci bych o sobě neřekla, co všechno zvládnu (teplota v domě 5 stupňů mi připadá v pohodě, spaní do nuly – mám pořádnou peřinu a vyhřívám cihlama). A stejně je to málo. Stavím svoji první zeď z kotovic, přizdívám dveře, vymýšlím vytápěný výklenek, zvedám překlady… A stejně je to málo. Ale je to nejvíc, co můžu udělat. A tak dělám.