Nobelova cena za literaturu 1966

Tentokrát je tu jen jeden rok. Proč? Protože v roce 1966 obdrželi Nobelovu cenu hned dva spisovatelé. To by samo o sobě nemuselo být tak zvláštní. Jenomže tito dva z roku 1966 jsou oba židovského původu a ve svém díle reflektují jak židovskou tradici, tak tragédii holokaustu. Možná i jejich zvolení bylo pokusem o vyrovnání se s tímto temným obdobím…

Nobelovu cenu za literaturu od roku 1901 uděluje Švédská akademie „za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru“. Jde o nejprestižnější ocenění pro spisovatele a básníky z celého světa. Přináším info o dalších dvou laureátech Nobelovy ceny, tentokrát z roku 1966.

1966: Šmu’el Josef Agnon

Izraelský spisovatel (1888-1970). Narodil se jako Šmu’el Josef Czaczkes v Bučači (tehdy součást habsburské monarchie, dnes Ukrajina, centrum židovské komunity haličské oblasti). Pocházel z ortodoxní židovské rodiny a z této tradice celý život čerpal. Agnon je literární pseudonym, který si zvolil po přesídlení do Palestiny, kterou považoval za svoji vlast.

V jeho díle se odráží středověká chasidská tradice i tragédie holokastu, včetně osobních tradic (život Židů v Haliči) a tragédií (shoření jeho knihovny a rukopisů). Po vydání románu Uvedení nevěsty (1931) se stal přední postavou moderní hebrejské literatury.

Agnon mě zaujal a ráda bych si něco přečetla, třeba román Jen jako noční host z roku 1939 s předtuchou holokaustu. V češtině zatím vyšel pouze výbor Šátek a jiné povídky, kde vzpomíná na dětství v Haliči i pocit odcizení a nejistoty v Palestině. Zkusím tedy aspoň to.

1966: Nelly Sachsová

Spisovatelka židovského původu (1891-1970). Narodila se v Německu v rodině továrníka, psala německy. Svoji tajnou lásku si nemohla vzít, proto zůstala celý život svobodná.

Před holokaustem utekla na poslední chvíli do Švédska. Přesto ji obrovsky ovlivnil a traumatizoval. Už její první básně byly působivé (Ó komíny!), ke konci života však dospěla k hluboké, až mystické, metaforické poezii, která opět čerpá z židovské víry. Na její počest se uděluje Cena Nelly Sachsové (Nelly-Sachs-Preis).

Pokud mě předchozí spisovatel zaujal, tento (tato) mě úplně fascinoval(a). Nechápu, proč až do roku 2000 nevyšly její verše v češtině (mimo několika básní v časopisech). Můžu být ráda aspoň za ten jeden výbor z básní – Zatmění hvězd. Mám pocit, že je dnes zase víc než aktuální…

Kdosi přichází

zdaleka

s řečí

jež možná

uzavírá zvuky

řehtáním klisny

anebo

pípáním mladých kosů

anebo

také jako vrzající pila

jež rozřezává všechnu blízkost –

Kdosi přichází

zdaleka

s pohyby psa

nebo snad krysy

je zima

proto ho teple obleč

možná má také

oheň pod patami

(třeba jel

na meteoru)

proto ho nehubuj

když ti propálí koberec –

Cizinec ten má vždy

svůj domov v ruce

jako sirotka

pro něhož nehledá snad nic

než hrob.

(překlad básně: Ludvík Kundera)

To Read List:

Šmu’el Josef Agnon: Šátek a jiné povídky

Nelly Sachsová: Zatmění hvězd