15. ročník festivalu Měsíc autorského čtení, který zahrnuje literaturu všech žánrů a podob, se koná ve čtyřech městech (Brně, Ostravě, Košicích a Wroclavi) a třech státech. Čestným hostem letošního ročníku je Skotsko. Já festival samozřejmě navštěvuju v Brně, kde se odehrává v Divadle Husa na provázku na Zelném trhu.
Pátek 11. 7. 2014: Petr Váša
Petr Váša (1965, ČR) je básník, hudebník, zpěvák, textař, skladatel, výtvarník a vysokoškolský pedagog, autor manifestu Fyzické básnictví, které kombinuje poesii, hudbu, divadlo a performanci.
httpv://www.youtube.com/watch?v=tjq-FN05TJg
Petr Váša a festivalová krabice.
Na Petra Vášu jsem se hodně těšila. Párkrát jsem ho viděla v televizi (nebo na YT), ale nikdy naživo. Těšila jsem se na jeho živelné vystoupení plné zvuků a rytmů a pohybu. Těšila jsem se na velkou změnu oproti “normálním” autorským čtením, kdy autor sedí pěkně za stolem a čte z knihy. Nedočkala jsem se, tedy až na malý přídavek úplně na konci. A přesto jsem nebyla ani trochu zklamaná.
Skotští separatisté tlačí na anglickou vládu, nutí ji přečerpávat anglické ryby z moře do jezera Loch Ness. Je to v televizi. Skot: „Nessie musí žrát!“ Střízlivý anglický komentátor: „To, že naše ryby mizí v jezeře, ještě neznamená, že Nessie existuje!“
(Petr Váša – sen)
Petr Váša se mi ukázal zase z jiné stránky. Četl výhradně ze své nejnovější prozaické knihy Tomatom, o čtyřech umělcích, performerech, kteří “se snaží lidem pomoci zbavit se strachů a úzkostí, objevit jejich pravé já a osvobodit se k prožívání života, v němž jsou nově schopni uplatnit vlastní vlohy a nadání, často i umělecké” (cit. z Databáze knih).
Čtyři umělci mi tím, jak mírně posouvají realitu, připoměli Kejklíře Ondry Netíka. Z ukázek mě nejvíc oslovila ta o Mikuláši, čertovi a andělovi. Uplatnil se v ní pohled studentky religionistiky Evy, která zde tlumočí autorovy názory na duchovno a lidské duševno. Čert nakonec dal svoje rohy andělovi a anděl zase něco čertovi… Celkové vyznění bylo velmi moudré a laskavé. Určitě si chci knihu přečíst!
No a potom už přišly na řadu otázky publika. Petr Váše mluvil o božstvu jménem Nuda, jehož sestra se jmenuje Banalita a poskok “Ono se”. O tom, že v současnosti píše knihu o snech, o důležitosti snů a o tom, že si svoje sny pečlivě zapisuje do svého “Seníku”.
Mluvil také o “primitivní latině”, jakési intuitivní podobě latiny, ve které skládá některé své básně. O latině, kterou prý miluje, ale ne tak, aby se ji učil. A na závěr zarecitoval – nebo spíš zaperformoval báseň Loch Ness questions, která je složená právě v této “primitivní latině” a vychází z fascinace zvuku latinských názvů dinosaurů.
Agada lageda hödö Agada lageda hö Agada lageda gada lageda Gada lageda hö! Ichtyosaurus? Mosasaurus? Plesiosaurus? Loch Ness questions…
Příště se asi dostanu až na Karla Škrabala a potom už se budu těšit na vystoupení Petera Maye a Martina Reinera.
Chci napsat komentář