Religionistika je věda, která se zabývá studiem náboženství. S tím je spojeno spousta nejasností a problémů. Náboženství je přece něco, co s vědou nemá nic společného. Nebo ne? Můžeme zkoumat náboženství a zůstat na poli vědy? Jak vlastně věda “náboženství” definuje a jaký k němu zvolila přístup?
Pokusím se odpovědět v článku, který vychází z mých zápisků z doby, kdy jsem religionistiku studovala.
Předmět religionistiky
Hned na tomto místě narážíme na první problém, a tím je definice zkoumaného předmětu. Předmětem zkoumání religionistiky je (nebo jsou) náboženství, přičemž tento předmět chápou různí badatelé různými způsoby.
Obecně můžeme říct, že religionistika zkoumá náboženské představy, jevy, proudy, formy, skutečnosti, symboly a celé náboženské systémy a analyzuje historické, kulturní a myšlenkové kontexty. Zabývá se vymezením pojmu náboženství a analýzou konkrétních forem náboženství.
Důležitou otázkou je – jak náboženství zkoumat vědecky? Jaký přístup a metodu zvolit? K náboženství můžeme zvolit přístup náboženský (náboženství jako jev sám o sobě, božského původu), historický (náboženství jako dějinný jev, zkoumá zvl. posvátné texty), sociologický (náboženství jako sociální jev), filosofický (výklad náboženství v rovině ideje) nebo kulturně-historický (náboženství jako jev dějin a kultury).
Východiska výzkumu
Úkolem religionistiky je shromažďovat vědění o náboženstvích, třídit a systematizovat poznatky o náboženských skutečnostech. Podle Břetislava Horyny jsou důležité tyto 3 části nebo východiska výzkumu:
– teorie náboženství: poskytuje hypotézy (autonomie religionistického přístupu)
– komparatistika: umožňuje získávat obecné kategorie
– fenomenologie: umožňuje klasifikaci
Současná věda (J. Waardenburg) rozlišuje tato východiska :
– historický výzkum náboženství – nejstarší přístup, zkoumá posvátné texty, vznik náboženství a vzájemný vliv náboženství a kultury v čase; zkoumá přechod od ústní tradice k písemně kodifikovanému náboženství, vznik kněžské vrstvy, vznik kánonu posvátných knih, pracuje společně s biblistikou, asyrologií, egyptologií, semitologií, indologií, sinologií atd., zástupcem je např. M. Müller
– srovnávací výzkum náboženství – fenomenologie, typologie a taxonomie, strukturální přístup; např. R. Petazzoni, G. Dumézil
– kontextuální výzkum náboženství – odhaluje celkové souvislosti, popisuje mimo-náboženské (sociální, kulturní) aspekty náboženství: etnologie/antropologie náboženství (E. B. Tylor, B. Malinowski), sociologie náboženství (E. Durkheim, T. Luckmann, P. Berger), psychologie náboženství (W. James, C. G. Jung), geografie náboženství ad.
– hermeneutický přístup: pochopení smyslu a významu náboženských faktů pro společnost; náboženství jako systémy znaků; rozumění (F. Schleiermacher, W. Dilthey, H. G. Gadamer, J. Waardenburg, M. Eliade)
Metodologie religionistiky
Religionistika využívá metodologie různých dalších věd (pluralita metodologií), nemá tedy vlastní metodologii. Z toho plyne i rozdílnost přístupů a paradigmat při výzkumu náboženství. Podle Waardenburga nebo Štampacha religionistika není empirickou, ale spíš nomotetickou vědou, která se nezabývá popisem a kvantitou, ale formuluje obecné zákony. Přesto se při zkoumání dbá na objektivitu, testování hypotéz metodou falzifikace a další vědecké postupy. K výkladu textů se používá hermeneutická metoda.
Při zkoumání náboženství využívá religionistika 2 základní postupy:
– postup diachronický (popisuje náboženství jako historický jev, Religionsgeschichte)
– postup synchronický (srovnání prvků náboženství bez ohledu na čas) – např. fenomenologie, strukturální přístup
Prameny:
Heller, Jan; Mrázek, Milan: Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o náboženství. Praha: Kalich 1988
Horyna, Břetislav: “Kulturní věda – další dilema religionistiky”, IN: Religio, Vol. 15, N. 1, 2007, str. 3-28
Horyna, Břetislav: Úvod do religionistiky. Praha: Oikoymenh 1994
Waardenburg, Jacques: Bohové zblízka. Brno: MU 1997
Wiebe, Donald: “Theory in the Study of Religion”, IN: Religion, Vol. 13, N. 13, str. 283-309
Připoj se k diskusi
One reply to “Religionistika – věda o náboženství(ch)”
[…] měsíc byl ještě trochu slabší – 31 UN a 86 návštěv. Nejčtenější článek byla Religionistika – věda o náboženstvích, který jsem napsala v dubnu 2013. Nejčtenější říjnový článek byl Podzimní […]